Dnes jsme měli poslední klub v tomto roce. Dětem jsme dopředu oznámili, že to nebude jen tak ledajaký program, nýbrž speciální „Vánoční besídka“.
Dveře klubu se dětem otevřely ve 13:00. Uvítali jsme je a nabídli jim možnost napsat vánoční dopis dětem z klubu nebo pracovníkům. Tato nabídla je zaujala natolik, že jsme museli donášet nová a nová přání. Na psaní dopisů se děti posilňovaly cukrovím, které jsme na klubu kuchtili posledních několik týdnů. Přání pak byla předána adresátům.
Další část programu se odehrávala v sále, kde jsme si společně zazpívali koledu „Čas radosti, veselosti“.
Bára pak měla připraveno několik her. Ale na začátek bylo potřeba rozdělit děti do družstev. Zvolila jsem dva kapitány: Verunku a Van Dama, kteří si zvolili spolubojovníky do svého družstva. Poté si vylosovali barvu svého družstva a nakonec se pojmenovali:
Verunčino družstvo: zelení TYGŘI
Van Damovo družstvo: žlutí HORŇÁCI
Družstva soutěžila v těchto disciplínách:
1) pantomima
2) vánoční puzzle
3) vánoční závody (skákání v pytli, nošení „sněhové koule“ na lžičce, „turban tří mudrců“)
Já jsem na tyto hry navázala – dala jsem dětem obrázky a text z vánočního příběhu. Jejich úkolem bylo přiřadit text k obrázkům a poskládat je tak, jak šly za sebou v příběhu. Společně jsme si pak podle obrázků pověděli vánoční příběh – jak se Bůh sklonil k lidem a poslal svého Syna, aby se narodil jako miminko v Betlémě.
Po sekci her a vánočním příběhu jsem si k sobě děti svolala a zeptala se jich, zda mají vánoční stromeček; co jedí na Štědrý den a co se u nich děje po štědrovečerní večeři. Na poslední otázku děti odpověděly, že po večeři rozbalují dárky. Zeptala jsem se dětí, od koho dostávají na Vánoce dárky. Většinou odpověděly, že od rodičů; někdo řekl, že od Ježíška. A na to už jsem navázala slovy, že my pro děti máme také dárky. Zeptala jsem se jich, zda ví, od koho jsou. Děti myslely, že od pracovníků. Vysvětlila jsem, že my jsme je nakoupili a zabalili, ale jsou to dárky od Armády spásy, pod kterou funguje náš klub Lavina.
A teď už dětem nic nebránilo, aby v modlitební místnosti hledaly dárky – každý dárek se svým jménem. Bylo úžasné pozorovat zářící dětské oči, slyšet radostný jásot a smích. Dětem se dárky opravdu líbily. A my z toho máme radost s nimi.
U stolu s cukrovím jsme udělali „kolečko“, kdy nám každý řekl, co mu z dárků udělalo největší radost. Tentokráte jsme dětem nadělili pexeso, knížku se samolepkami na téma vánočního příběhu, školní pomůcky (pera, tužky, gumy, fixy, pastelky, voskovky, pravítka, sešity), sladkosti, menším dětem plyšáky, větším dětem batohy nebo sprchové gely.
Po povídání o dárcích a baštění cukroví jsme se vrhli na úklid, po kterém jsme měli slíbený zpěv písní.
Rozloučení s dětmi (15:30) bylo velmi milé – stále zářily od radosti z dárků =)
Uvidíme se zase v pondělí 4. ledna 2010.
Krásné Vánoce a požehnaný rok 2010!
Zuzana Přikrylová
Dveře klubu se dětem otevřely ve 13:00. Uvítali jsme je a nabídli jim možnost napsat vánoční dopis dětem z klubu nebo pracovníkům. Tato nabídla je zaujala natolik, že jsme museli donášet nová a nová přání. Na psaní dopisů se děti posilňovaly cukrovím, které jsme na klubu kuchtili posledních několik týdnů. Přání pak byla předána adresátům.
Další část programu se odehrávala v sále, kde jsme si společně zazpívali koledu „Čas radosti, veselosti“.
Bára pak měla připraveno několik her. Ale na začátek bylo potřeba rozdělit děti do družstev. Zvolila jsem dva kapitány: Verunku a Van Dama, kteří si zvolili spolubojovníky do svého družstva. Poté si vylosovali barvu svého družstva a nakonec se pojmenovali:
Verunčino družstvo: zelení TYGŘI
Van Damovo družstvo: žlutí HORŇÁCI
Družstva soutěžila v těchto disciplínách:
1) pantomima
2) vánoční puzzle
3) vánoční závody (skákání v pytli, nošení „sněhové koule“ na lžičce, „turban tří mudrců“)
Já jsem na tyto hry navázala – dala jsem dětem obrázky a text z vánočního příběhu. Jejich úkolem bylo přiřadit text k obrázkům a poskládat je tak, jak šly za sebou v příběhu. Společně jsme si pak podle obrázků pověděli vánoční příběh – jak se Bůh sklonil k lidem a poslal svého Syna, aby se narodil jako miminko v Betlémě.
Po sekci her a vánočním příběhu jsem si k sobě děti svolala a zeptala se jich, zda mají vánoční stromeček; co jedí na Štědrý den a co se u nich děje po štědrovečerní večeři. Na poslední otázku děti odpověděly, že po večeři rozbalují dárky. Zeptala jsem se dětí, od koho dostávají na Vánoce dárky. Většinou odpověděly, že od rodičů; někdo řekl, že od Ježíška. A na to už jsem navázala slovy, že my pro děti máme také dárky. Zeptala jsem se jich, zda ví, od koho jsou. Děti myslely, že od pracovníků. Vysvětlila jsem, že my jsme je nakoupili a zabalili, ale jsou to dárky od Armády spásy, pod kterou funguje náš klub Lavina.
A teď už dětem nic nebránilo, aby v modlitební místnosti hledaly dárky – každý dárek se svým jménem. Bylo úžasné pozorovat zářící dětské oči, slyšet radostný jásot a smích. Dětem se dárky opravdu líbily. A my z toho máme radost s nimi.
U stolu s cukrovím jsme udělali „kolečko“, kdy nám každý řekl, co mu z dárků udělalo největší radost. Tentokráte jsme dětem nadělili pexeso, knížku se samolepkami na téma vánočního příběhu, školní pomůcky (pera, tužky, gumy, fixy, pastelky, voskovky, pravítka, sešity), sladkosti, menším dětem plyšáky, větším dětem batohy nebo sprchové gely.
Po povídání o dárcích a baštění cukroví jsme se vrhli na úklid, po kterém jsme měli slíbený zpěv písní.
Rozloučení s dětmi (15:30) bylo velmi milé – stále zářily od radosti z dárků =)
Uvidíme se zase v pondělí 4. ledna 2010.
Krásné Vánoce a požehnaný rok 2010!
Zuzana Přikrylová
Žádné komentáře:
Okomentovat